I have just completed two new episodes of the Czechs in America podcast. Here is a bit about the content:

One episode describes my interest in sound recordings, beginning in grade school and continuing through today. In the same episode, I also discuss my reason for starting this podcast. The English version will be seperate from the Czech version.

The other new episode chronicles my experiments with sound growing up, and comprises short segments taken from recordings from the various stages of my life.

Part I, in Czech and a little more than three minutes long, highlights the earliest stage of my recording days. I selected two excerpts from Radio Praha Hřebenka, the pretend radio broadcast my sister and I created. I must have been about ten or eleven then. The first of the two tongue-in-cheek excerpts is meant to demonstrate how to have "natural fun." The second features an interview with an imaginary toy factory worker.

Part II, also in Czech, features an excerpt from my recording of second-graders during the time I was a chaperone for an afterschool club for young "pioneers", a communist youth-type organization. This recording is more than twenty-years-old. The children are asked what they'd like to be when they grow up. The most memorable responses are: "dump truck driver", "Indian", and "VB", short for veřejná bezpečnost, the communist term for a police officer.

Part III is a sound collage from my high school days in English, mocking the idea of working hard and making the big bucks in this "land of opportunity" where money grows on trees.

Part IV is more obscure than the others. It pokes fun at some of the awful professors I had in college. One can be heard discussing what he'll be having for breakfast. I juxtaposed this critique of my professors with the sounds of mysterious footsteps and gentle piano music. College was a time of extremes for me. Ecstatic highs (not drug-induced, mind you) and terrible lows as I learned a ton about myself and the world around me, living away from my family for the first time and not too long after immigrating to the U.S. The gentler portion of this segment shows the other side of my life at the time. The more intimate side, the side longing for affirmation and a soft place to fall.

The stars of Part V are some of the high school students I taught a couple of years back. They are all English language learners between fourteen and sixteen years of age. As you may or may not know, I am a teacher, whose passion is working with immigrants, whether they are adults or teens. Currently, I work as a high school ESL teacher.

Part VI features the voice of one of my favorite people, my one-year-old son Jonah.

***

Zrovna jsem dokončila dva nové díly podcastu Česi v Americe. Popíšu vám teď jejich obsah:

V jednom z dílů vyprávím o své vášni pro nahráváni zvukových záznamů, které se věnuji už od útlého věku. Ve stejném dílu také pohovořím o tom, proč jsem se vlastně rozhodla tento podcast založit. Českou i anglickou verzi si budete moci poslechnout zvlášť.

Další nový díl vás provede sbírkou nahrávek, které reprezentují několik částí mého života.

První část je v čestině a je vybraná z úplně prvotní kategorie nahrávek. Tehdy jsem se sestrou na kazetu natáčela pořady do naší dětské domácí rozhlasové stanice Radio Praha Hřebenka. Bylo mi tehdy asi deset nebo jedenáct. Nejdřív uslyšíte Chvilku smíchu nazvanou To jsi Ty a pak rozhovor s pracovnicí v továrně na hračky.

Druhá část, také v čestině, se skládá z úryvků nahrávky jiskřiček v druhé třídě, kterých jsme se s kamarádkou, jakožto vychovatelky, zeptalz, čím by chtěli být, až vyrostou. Tahle anketa se odehrála před více než dvaceti lety.

Třetí část je zvuková koláž ze střední skoly v angličtině. Posmívám se v ní pojmu, že v Americe si každý muže vydělat hordy peněz, jen když pěkně zamaká. Najdou se tu v té užasné zemi přece i ulice penězi vydlážděné.

Čtvrtá část je víc abstraktní. Dělám si v ní legraci z toho, jak strašní byli někteří z mých profesorů na vejšce. Jeden z nich je tu nahraný, jak nám popisuje, co si dává k snídani. Jako protiklad jsem k tomu připojila zvuk tajemných kroků a tichou hudbu na klavír. Vysoká škola pro mě byla dobou extrémů - úžasná extáze (ne ovšem drogami zpusobená, abyste si nemysleli) a hrozný citový propasti. Možná proto, že jsem poznávala svět a sama sebe, poprvé daleko a dlouhodobě od rodiny a ne tak dlouho po emigraci do Ameriky. Ta jemnější část tohoto úryvku vyjadřuje spíš vnitřní stránku mého života v té době. Tu intimnějsí stránku, která touží po pocitu něhy.

V páté části uslyšíte středoškoláky, které jsem před pár lety učila. Všichni jsou emigranti. Možná už tušíte, že jsem učitelka a miluju práci s emigranty, jak s dospělýma, tak s mládeží. V současné době učím angličtinu pro cizince na střední škole v Americe.

V šesté části se vám představí jeden můj oblíbenec, můj syn Jonáš, kteremu je teď jeden rok.